Sklo v hlavní roli
Sklo má u nás obrovskou tradici, ale knih o skle je stále jako šafránu. Nová kniha Sklo v hlavní roli je souborem deseti rozhovorů s českými sklářskými výtvarníky, kteří aktivně působí v oblasti volné tvorby a nepřesáhli věk 35 let.
„Motivací pro realizaci tohoto projektu bylo více, ráda bych ovšem uvedla tu hlavní. V uměleckém prostředí se pohybuji nejenom coby kurátorka, ale především jako sklářská výtvarnice. V praxi se tak prolínají oba pohledy, na jejichž základě se setkávám nejen s řadou otázek kurátorského ražení, ale především výzev vůči začínajícímu umělci. Záměrem rozhovorů bylo setkat se s vybranými osobnostmi a získat nejen výpovědi o jejich přístupu a tvorbě, ale i autentické názory na aktuální tendence ve zvolené oblasti.“
Název naznačuje celistvé a úplné zaměření na zcela výjimečné výrazové médium, jímž sklo bezesporu je. Pro všechny do knihy zahrnuté sklářské výtvarníky je primárním a hlavním výrazovým prostředkem. Rozhovory obsažené v publikaci slouží jako primární zdroj informací analýzy Miroslavy Ptáčkové v její doktorské dizertační práci na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.
Publikace prostřednictvím rozhovorů přináší výpovědi o přístupu, tvůrčí činnosti a aspektech, které ovlivňují tvorbu sklářských výtvarníků. Zároveň představuje i autentické názory sklářských výtvarníků na aktuální tendence v oblasti českého autorského skla. Výběr umělců probíhal dle předem stanovených kritérií. Rozhovory s vybranými sklářskými výtvarníky probíhaly přímo v ateliérech jednotlivých umělců – s Dagmarou Petrovickou (Sázava), Zdeňkou Fuskovou (Hladké Životice), Tomášem Prokopem (Brno), Adamem Hejdukem (Brno), Barborou Štefánkovou (Desná), Zuzanou Kubelkovou (Smiradice), Vendulkou Prchalovou (Praha), Jakubem Petrem (Jesenný), Irenou Czepcovou (Počátky) a Tomášem Krejčím (Zlín).
Publikace přináší subjektivní výpovědi sklářských výtvarníků, pro které je jedním z nejdůležitějších aspektů tvorby samotný proces, který odkazuje k experimentálnímu přístupu, originalitě, hledání nových cest i multi-oborovosti. Rozhovory přináší zajímavé poznání nejen pro čtenáře z oboru, ale především přibližují autorskou tvorbu vybraných českých sklářských výtvarníků i dalším zvídavým čtenářům.
Text: Miroslava Ptáčková
Fotografie: Michal Křižka
Grafická úprava a obálka: Dušan Wolf
Jazyková redakce, korektury: Martin Pášma, Magda Jaroňková
Přepisy: Miroslava Ptáčková, Kristýna Kupčíková
Překlad: Jan Kutálek
Fotografická asistence: Zdeněk Ptáček
Monotyp na obálce a str. 5: Miroslava Ptáčková
Recenzovali: – PhDr. Petr Nový; Mgr. Milan Hlaveš, Ph.D.; Pavla Rossini, Ph.D.
Vydavatel: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2020
nakladatelstvi.utb.cz
Rok vydání: 2020
Pořadí vydání: První
ISBN: 978-80-7454-956-4
Náklad: 200 ks
O autorce
Miroslava Ptáčková, roz. Kupčíková (*1990)
www.ptackovamiroslava.com
sklářská výtvarnice, sochařka, kurátorka a produkční
Vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu Uherské Hradiště, obor Kamenosochařství – kamenosochařská tvorba pod vedením ak. soch. Jiřího Habarty, ak. soch. Milana Kusendy a ak. soch. Zdeňka Tománka. Následně pokračovala ve studiu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně v Ateliéru Designu skla prof. MgA. Petra Stanického, M.F.A. Zde se distančně věnuje doktorskému studiu. V současné době pracuje v Galerii Václava Chada ve Zlíně a je zakladatelkou projektu Zlín Design Market. Aktivně se účastní samostatných i skupinových výstav v Česku i zahraničí. Je zastoupena ve sbírkách Glasmuseum Lette – Coesfeld, Německo, Pražské galerie českého skla, o.p.s., Sklářského muzea Nový Bor.
O fotografovi
Michal Křižka (*1987)
www.mikrizka.cz
fotograf, kameraman
Studoval na Obchodní Akademii Valašské Klobouky, odkud zamířil na Sociální pedagogiku Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Nyní pracuje ve Zlíně v neziskové organizaci Naděje, v sociálně terapeutických dílnách s osobami s mentálním postižením. Ve své tvůrčí činnosti se zabývá již několik let portréty a zachycením mezilidských vztahů. Současně se věnuje zachycení niterních emocí prostřednictvím videa.
Články o umění
ASIE ČÍNA INDIE IRÁN JAPONSKO KAMBODŽA KOREA VIETNAM
BUDDHISMUS DŽINISMUS HINDUISMUS ISLÁM
AMERIKA GUATEMALA PERU USA
EVROPA ČESKO NIZOZEMÍ ŘECKO VELKÁ BRITÁNIE
RECENZE VÝSTAV ASIJSKÉ UMĚNÍ V ČR FOTOGRAFIE A FILM
OSTATNÍ ARCHEOLOGIE MUZEJNICTVÍ OPERA PROJEKTY
Text a foto, jehož autorem je Aleš Krejčí / World Trend, podléhá licenci Creative Commons.
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
ASIE
ČÍNA
IKONOGRAFIE MAHAJÁNOVÉHO PANTEONU
Nevyznáte se v tom, koho buddhistické malby a sochy zobrazují? Připravili jsme unikátní pomůcku pro zájemce o buddhistické umění: klíč k rozpoznávání vyobrazených postav mahajánového nebe.
… Naše vnímání a rozpoznání mahajánových bytostí v malířském či sochařském díle i pochopení smyslu sdělení celého uměleckého díla je navíc znesnadněno častým násobením počtu rukou, tváří a hlav. To vyjadřuje, stejně jako v hinduistickém umění … celý článek
ŘÍŠE VZDÁLENÝCH HORIZONTŮ
Recenze výstavy Říše středu v Náprstkově muzeu v Praze, která představila kolekci exponátů čínské kultury pokrývající tisíc let od doby Šesti dynastií do vlády dynastie Ming. Všechny vystavené artefakty pocházejí z vlastních sbírek a většina z nich nebyla nikdy dříve vystavena.
… Velké keramické figury koní a velbloudů jsou sice standardním inventářem kdejaké zahraniční sbírky období dynastie Tchangů (618-907), ale divák je vždycky rád obdivuje. Zcela jinou atmosféru mají vitríny s buddhistickými plastikami, zobrazujími především bódhisattvu slitování Avalokitéšvaru, v Číně známého pod jménem Kuan-jin … celý článek
STAŘÍ ČÍŇANÉ NA HRADĚ
Recenze výstavy 5000 let čínského umění a uměleckého řemesla Poklady staré Číny ze zápůjček tří významných čínských muzeí, která probíhá v Císařské konírně Pražského hradu.
… Pro první akci v Česku vybírali kurátoři ze sbírek muzeí v bývalých hlavních či sídelních městech říše, konkrétně z Historického muzea provincie Šen-si v Si-anu, Muzea města Nankingu a Muzea letního císařského paláce v Čcheng-te. … celý článek
ČÍNA: DVĚ NOVÁ MUZEA A DVA STARÉ EXPONÁTY
Článek o trvalých expozicích čínského umění v Šanghajském muzeu a Muzeu Tří soutěsek v Čchung-Čchingu. Popisuje nové muzejní budovy, uspořádání sbírek a výjimečné exponáty (starověké bronzy a reliéfy).
… Dokonalé provedení nádob je o to obdivuhodnější, že byly odlévány do hliněných forem, protože nejstarší použití metody ztraceného vosku v Číně je doloženo až v 6. století př.n.l. Početné soubory bronzových nádob v hrobových výbavách vypovídají o bohatství a sociálním statusu pohřbených hodnostářů říše. … celý článek
STÚPY A PAGODY
Přehledový článek o historickém vývoji buddhistických stúp a pagod. Podává ucelený pohled na typologii stúp jižní a jihovýchodní Asie a čínských pagod.
… S těmito dvěma názvy se ve výtvarném umění setkáváme výhradně ve spojení s buddhismem. Oba tyto architektonické prvky jsou také výrazně geograficky omezeny na jižní Asii a Dálný Východ, pokud ovšem nepočítáme některé stavby v Evropě a Americe, které souvisejí s rostoucí oblibou buddhismu na Západě v posledních desetiletích. … celý článek
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
INDIE
STUDNA JAKO UMĚLECKÉ DÍLO? V INDII ANO.
V severní Indii je často i podzemní část historické studny architektonicko-sochařským dílem, chrámem vody. Studny se stavěly jako schodovité – k vodě se tedy sestupovalo pod zem. Od roku 2014 je studna Rání-ki-vav v Patanu zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
… V chladných loubích nižších pater si desítky lidí vyměňovaly poslední novinky. V některých velkých baoli byla kromě hlavní studny k dispozici další studna pro rituální koupel věřících. U sloupů posedávali a klimbali starci a stařeny. Mezi všemi procházely dívky v pestrobarevných sárí a vynášely na hlavách nádoby plné vody … celý článek
INDO-PERSKÉ UMĚNÍ
Přehledový článek o indo-islámském umění, které vyvrcholilo v 16.-17. století v tzv. mughalském stylu. Na historickém pozadí je výklad zaměřen na architekturu a urbanismus, knižní malbu, zahradní umění a styky tehdejší Persie a Indie se Západem.
… V 16. a 17. století došlo v Persii a Indii ke šťastné souhře dějinných okolností. K moci se dostaly nové silné dynastie a vládly prakticky paralelně. Dlouhá období vlády jednotlivých panovníků umožnila nejen hospodářský a politický vzestup obou říší, ale také nebývalé vzedmutí kultury a umění. … celý článek
URÍSKÝ STYL V KONTEXTU HINDUISTICKÉ CHRÁMOVÉ ARCHITEKTURY
Podrobný článek o středověké indické architektuře. Popisuje historický vývoj hinduistického chrámu, jeho typologii a různé stavební styly severní Indie. Druhá část textu se zaměřuje na chrámový styl Kalinga (uríský styl).
… Rozšíření původního půdorysu do délky a šířky vyvolalo potřebu zdůraznit při vzdáleném pohledu na celou stavbu umístění vnitřního svatostánku. Nad touto čtvercovou vnitřní svatyní proto byla vztyčena nástavba, zprvu nevysoká, později rostoucí jako věž a kolem roku 1000 už dosahující výšky desítek metrů. … celý článek
STAŘÍ INDOVÉ A KÁMEN
Článek o třech vzácných památkách indického středověku – největší monolitické stavbě na světě (Kailasanáthův chrám v Ellóře), největší monolitické soše (Gomatéšvara ve Šravanabelgole) a úžasnému výkonu dávných stavitelů v jihoindickém Tančavúru. Doplněno o krátké video!
… Všechny tyto výtvory přežily staletí. Byly vytvořeny bez hydrauliky, senzorů, počítačů, trhavin, kompresorů a sbíječek. K oslavě milovaných bohů je stvořily dovedné ruce a nadané mozky indických umělců a řemeslníků, takových, jaké můžete dodnes spatřit v této podivuhodné zemi. … celý článek
STÚPY A PAGODY
Přehledový článek o historickém vývoji buddhistických stúp a pagod. Podává ucelený pohled na typologii stúp jižní a jihovýchodní Asie a čínských pagod.
… S těmito dvěma názvy se ve výtvarném umění setkáváme výhradně ve spojení s buddhismem. Oba tyto architektonické prvky jsou také výrazně geograficky omezeny na jižní Asii a Dálný Východ, pokud ovšem nepočítáme některé stavby v Evropě a Americe, které souvisejí s rostoucí oblibou buddhismu na Západě v posledních desetiletích. … celý článek
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
IRÁN
INDO-PERSKÉ UMĚNÍ
Přehledový článek o indo-islámském umění, které vyvrcholilo v 16.-17. století v tzv. mughalském stylu. Na historickém pozadí je výklad zaměřen na architekturu a urbanismus, knižní malbu, zahradní umění a styky tehdejší Persie a Indie se Západem.
… V 16. a 17. století došlo v Persii a Indii ke šťastné souhře dějinných okolností. K moci se dostaly nové silné dynastie a vládly prakticky paralelně. Dlouhá období vlády jednotlivých panovníků umožnila nejen hospodářský a politický vzestup obou říší, ale také nebývalé vzedmutí kultury a umění. … celý článek
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
JAPONSKO
IKONOGRAFIE MAHAJÁNOVÉHO PANTEONU
Nevyznáte se v tom, koho buddhistické malby a sochy zobrazují? Připravili jsme unikátní pomůcku pro zájemce o buddhistické umění: klíč k rozpoznávání vyobrazených postav mahajánového nebe.
… Naše vnímání a rozpoznání mahajánových bytostí v malířském či sochařském díle i pochopení smyslu sdělení celého uměleckého díla je navíc znesnadněno častým násobením počtu rukou, tváří a hlav. To vyjadřuje, stejně jako v hinduistickém umění … celý článek
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
KAMBODŽA
KHMERSKÉ PAMÁTKY SEVERNÍ KAMBODŽE
Text se věnuje jednak staršímu před-angkorskému období (říši Čenla), jednak méně známým a donedávna špatně přístupným archeologickým lokalitám z raného a vrcholného angkorského období v severozápadní Kambodži.
… Obrovské hromady pískovcových bloků, pobořené portály, zaplavená nádvoří, rozlomené reliéfní vlysy, polorozbořené chodby a stěny monumentálních rozměrů, to vše prorůstající tropickým lesem – Beng Mealea je asi reálným příkladem stavu, v jakém nalezli první Evropané chrámy Angkoru v polovině 19. století. … celý článek
ZÁCHRANA PAMÁTEK V TROPICKÝCH LESÍCH
Pojednání o problémech ohrožení architektonických památek v tropech působením přírodních fyzikálních faktorů, zejména hmotností velkých stromů.
… Povrch kamenů postupně mechanicky a chemicky nahlodávají drobní nepřátelé: voda, houby, mechy, hmyz, ptáci, drobní savci i jejich exkrementy. Celou strukturu kamenné stavby však může rozrušit jen „velká“ fyzika: síla kořenů velkých stromů, prorůstajících stavbou, a síla gravitace, znásobená hmotností stromů při jejich pádu. … celý článek
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
KOREA
IKONOGRAFIE MAHAJÁNOVÉHO PANTEONU
Nevyznáte se v tom, koho buddhistické malby a sochy zobrazují? Připravili jsme unikátní pomůcku pro zájemce o buddhistické umění: klíč k rozpoznávání vyobrazených postav mahajánového nebe.
… Naše vnímání a rozpoznání mahajánových bytostí v malířském či sochařském díle i pochopení smyslu sdělení celého uměleckého díla je navíc znesnadněno častým násobením počtu rukou, tváří a hlav. To vyjadřuje, stejně jako v hinduistickém umění … celý článek
STÚPY A PAGODY
Přehledový článek o historickém vývoji buddhistických stúp a pagod. Podává ucelený pohled na typologii stúp jižní a jihovýchodní Asie a čínských pagod.
… S těmito dvěma názvy se ve výtvarném umění setkáváme výhradně ve spojení s buddhismem. Oba tyto architektonické prvky jsou také výrazně geograficky omezeny na jižní Asii a Dálný Východ, pokud ovšem nepočítáme některé stavby v Evropě a Americe, které souvisejí s rostoucí oblibou buddhismu na Západě v posledních desetiletích. … celý článek
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
VIETNAM
PÁR DOBRÝCH DŮVODŮ, PROČ NAVŠTÍVIT PALÁC KINSKÝCH
Aktualita věnovaná sbírkám asijského umění Národní galerie a Náprstkova muzea i problému trvalé expozice. Upozorňuje na znovuotevření expozice orientálního umění Národní galerie v Paláci Kinských v Praze a výstavu vietnamského umění.
… Orientální umění nemá v Praze zrovna ustláno na růžích. A přestože v našem městě sídlí obě veřejné instituce, které mají v České republice sběr a vystavování artefaktů z Asie na starosti, otázka stálé expozice visí jakoby stále na vážkách. Přitom kvalita našich sbírek, zejména čínského a japonského umění, je na evropské úrovni. … celý článek
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
BUDDHISMUS
IKONOGRAFIE MAHAJÁNOVÉHO PANTEONU
Nevyznáte se v tom, koho buddhistické malby a sochy zobrazují? Připravili jsme unikátní pomůcku pro zájemce o buddhistické umění: klíč k rozpoznávání vyobrazených postav mahajánového nebe.
… Naše vnímání a rozpoznání mahajánových bytostí v malířském či sochařském díle i pochopení smyslu sdělení celého uměleckého díla je navíc znesnadněno častým násobením počtu rukou, tváří a hlav. To vyjadřuje, stejně jako v hinduistickém umění … celý článek
STÚPY A PAGODY
Přehledový článek o historickém vývoji buddhistických stúp a pagod. Podává ucelený pohled na typologii stúp jižní a jihovýchodní Asie a čínských pagod.
… S těmito dvěma názvy se ve výtvarném umění setkáváme výhradně ve spojení s buddhismem. Oba tyto architektonické prvky jsou také výrazně geograficky omezeny na jižní Asii a Dálný Východ, pokud ovšem nepočítáme některé stavby v Evropě a Americe, které souvisejí s rostoucí oblibou buddhismu na Západě v posledních desetiletích. … celý článek
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
HINDUISMUS
STAŘÍ INDOVÉ A KÁMEN
Článek o třech vzácných památkách indického středověku – největší monolitické stavbě na světě (Kailasanáthův chrám v Ellóře), největší monolitické soše (Gomatéšvara ve Šravanabelgole) a úžasnému výkonu dávných stavitelů v jihoindickém Tančavúru. Doplněno o krátké video!
… Všechny tyto výtvory přežily staletí. Byly vytvořeny bez hydrauliky, senzorů, počítačů, trhavin, kompresorů a sbíječek. K oslavě milovaných bohů je stvořily dovedné ruce a nadané mozky indických umělců a řemeslníků, takových, jaké můžete dodnes spatřit v této podivuhodné zemi. … celý článek
URÍSKÝ STYL V KONTEXTU HINDUISTICKÉ CHRÁMOVÉ ARCHITEKTURY
Podrobný článek o středověké indické architektuře. Popisuje historický vývoj hinduistického chrámu, jeho typologii a různém stavební styly severní Indie. Závěr textu se zaměřuje na chrámový styl Kalinga (uríský styl).
… Rozšíření původního půdorysu do délky a šířky vyvolalo potřebu zdůraznit při vzdáleném pohledu na celou stavbu umístění vnitřního svatostánku. Nad touto čtvercovou vnitřní svatyní proto byla vztyčena nástavba, zprvu nevysoká, později rostoucí jako věž a kolem roku 1000 už dosahující výšky desítek metrů. … celý článek
KHMERSKÉ PAMÁTKY SEVERNÍ KAMBODŽE
Text se věnuje jednak staršímu před-angkorskému období (říši Čenla), jednak méně známým a donedávna špatně přístupným archeologickým lokalitám z raného a vrcholného angkorského období v severozápadní Kambodži.
… Obrovské hromady pískovcových bloků, pobořené portály, zaplavená nádvoří, rozlomené reliéfní vlysy, polorozbořené chodby a stěny monumentálních rozměrů, to vše prorůstající tropickým lesem – Beng Mealea je asi reálným příkladem stavu, v jakém nalezli první Evropané chrámy Angkoru v polovině 19. století. … celý článek
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
ISLÁM
INDO-PERSKÉ UMĚNÍ
Přehledový článek o indo-islámském umění, které vyvrcholilo v 16.-17. století v tzv. mughalském stylu. Na historickém pozadí je výklad zaměřen na architekturu a urbanismus, knižní malbu, zahradní umění a styky tehdejší Persie a Indie se Západem.
… V 16. a 17. století došlo v Persii a Indii ke šťastné souhře dějinných okolností. K moci se dostaly nové silné dynastie a vládly prakticky paralelně. Dlouhá období vlády jednotlivých panovníků umožnila nejen hospodářský a politický vzestup obou říší, ale také nebývalé vzedmutí kultury a umění. … celý článek
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
DŽINISMUS
STAŘÍ INDOVÉ A KÁMEN
Článek o třech vzácných památkách indického středověku – největší monolitické stavbě na světě (Kailasanáthův chrám v Ellóře), největší monolitické soše (Gomatéšvara ve Šravanabelgole) a úžasnému výkonu dávných stavitelů v jihoindickém Tančavúru. Doplněno o krátké video!
… Všechny tyto výtvory přežily staletí. Byly vytvořeny bez hydrauliky, senzorů, počítačů, trhavin, kompresorů a sbíječek. K oslavě milovaných bohů je stvořily dovedné ruce a nadané mozky indických umělců a řemeslníků, takových, jaké můžete dodnes spatřit v této podivuhodné zemi. … celý článek
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
AMERIKA
GUATEMALA
ZÁCHRANA PAMÁTEK V TROPICKÝCH LESÍCH
Pojednání o problémech ohrožení architektonických památek v tropech působením přírodních fyzikálních faktorů, zejména hmotností velkých stromů.
… Povrch kamenů postupně mechanicky a chemicky nahlodávají drobní nepřátelé: voda, houby, mechy, hmyz, ptáci, drobní savci i jejich exkrementy. Celou strukturu kamenné stavby však může rozrušit jen „velká“ fyzika: síla kořenů velkých stromů, prorůstajících stavbou, a síla gravitace, znásobená hmotností stromů při jejich pádu. … celý článek
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
PERU
HLINĚNÁ CIVILIZACE CHAN CHAN V PERU
Článek s bezprostředními dojmy z návštěvy největšího hliněného města na světě a největšího předkolumbovského sídla v Americe – hlavního města Chan Chan říše Chimú, ležícího u Trujilla v Peru.
… K prohlídce Chan Chanu je potřeba určitá míra nadšení a fantazie – o říši Chimú toho víme pramálo, stejně jako o ostatních jihoamerických kulturách. Žádná z nich totiž neznala písmo a tak badatelé konstruují jejich historii pouze z hmotných památek a hypotéz. … celý článek
TAJUPLNÁ MÍSTA ZEMĚ
Tento starší avšak stále aktuální článek je racionálně vedenou diskusí s výplody tzv. spekulativní literatury či „záhadologie“. Pojednává o problémech kolem Atlantidy, obrazců planiny Nazca, megalitů i teorie dutosvěta.
… svět myšlenkových konstrukcí, založených na postulátu, že všechno je jinak, než se učí ve škole, že moderní věda námi manipuluje, zastírá své neznalosti a zamlčuje moudrosti předávané starými civilizacemi? Svět vytržených citátů a překroucených polopravd … celý článek
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
USA
MODERNÍ UMĚNÍ POD MRAKODRAPY
Krátký text zaměřený na moderní plastiku ve veřejném prostoru měst a v muzeích Spojených států. S retro fotografiemi a seznamem nejvýznamnějších muzeí moderního umění v USA.
… Důležitými centry moderního umění se v posledních letech stávají i netradiční místa, kupříkladu Chicago. Získalo pro svá veřejná prostranství plastiky a mozaiky významných umělců – Picassa, Chagalla, Caldera, Oldenburga, Dubuffeta … celý článek
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
EVROPA
ČESKO
BRNĚNSKÝ ARCHITEKTONICKÝ MANUÁL
Článek o unikátním projektu, který v úplnosti dokumentuje brněnské stavby vzniklé v letech 1918-1945. Jde o projekt v rozsahu, kterým se může pochlubit málokterá evropská metropole.
… Ambice předválečného Brna jako moravské metropole se v kultuře projevily velmi silně. Nová architektonická tvář města dychtivě vstřebávala soudobé podněty konstruktivismu, Bauhausu, stylu art deco i funkcionalismu. Vedle světových tvůrců, jako byli L. Mies van der Rohe nebo A. Loos, nalezneme v Brně díla známých tuzemských autorů. … celý článek
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
NIZOZEMÍ
NEJVĚTŠÍ HOLANĎAN
Esej k výročí úmrtí Rembrandta van Rijn, nejslavnějšího umělce holandského Zlatého věku v 17. století a jednoho z největších malířů všech dob.
… Ty postavy žijí ve svém zvláštním, intimním, tajuplně osvětleném světě. Nás, diváky, nevnímají. Nepřibírají nás do děje. Nepotřebují nás. Holandští šlechtici, židovští kupci, vojáci, vrásčité stařeny, a v jiném oděvu vlastně ty samé osoby v příbězích biblických a mytologických. … celý článek
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
ŘECKO
ELGINOVY MRAMORY STÁLE DISKUTOVANÉ
Článek o neustále připomínané otázce tzv. Elginových mramorů v Britském muzeu. Mají se vrátit do země vzniku, tedy do Řecka? Byl to nákup anebo krádež?
… Lord Elgin to řešil po svém: v roce 1801 sňal a odvezl do Anglie 12 štítových soch, 15 metop, 56 desek vlysu a navíc i jednu ze šesti slavných karyatid z chrámu Erechtheion. Vlastně je ukradl. „Chtěl jsem zachránit tyto skvosty před tureckým pleněním“ … celý článek
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
VELKÁ BRITÁNIE
ELGINOVY MRAMORY STÁLE DISKUTOVANÉ
Článek o neustále připomínané otázce tzv. Elginových mramorů v Britském muzeu. Mají se vrátit do země vzniku, tedy do Řecka? Byl to nákup anebo krádež?
… Lord Elgin to řešil po svém: v roce 1801 sňal a odvezl do Anglie 12 štítových soch, 15 metop, 56 desek vlysu a navíc i jednu ze šesti slavných karyatid z chrámu Erechtheion. Vlastně je ukradl. „Chtěl jsem zachránit tyto skvosty před tureckým pleněním“ … celý článek
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
RECENZE VÝSTAV
ASIJSKÉ UMĚNÍ V ČR
ŘÍŠE VZDÁLENÝCH HORIZONTŮ
Recenze výstavy Říše středu v Náprstkově muzeu v Praze, která představila kolekci exponátů čínské kultury pokrývající tisíc let od doby Šesti dynastií do vlády dynastie Ming. Všechny vystavené artefakty pocházejí z vlastních sbírek a většina z nich nebyla nikdy dříve vystavena.
… Velké keramické figury koní a velbloudů jsou sice standardním inventářem kdejaké zahraniční sbírky období dynastie Tchangů (618-907), ale divák je vždycky rád obdivuje. Zcela jinou atmosféru mají vitríny s buddhistickými plastikami, zobrazujími především bódhisattvu slitování Avalokitéšvaru, v Číně známého pod jménem Kuan-jin … celý článek
STAŘÍ ČÍŇANÉ NA HRADĚ
Recenze výstavy 5000 let čínského umění a uměleckého řemesla Poklady staré Číny ze zápůjček tří významných čínských muzeí, která proběhla v Císařské konírně Pražského hradu.
… Pro první akci v Česku vybírali kurátoři ze sbírek muzeí v bývalých hlavních či sídelních městech říše, konkrétně z Historického muzea provincie Šen-si v Si-anu, Muzea města Nankingu a Muzea letního císařského paláce v Čcheng-te. … celý článek
PÁR DOBRÝCH DŮVODŮ, PROČ NAVŠTÍVIT PALÁC KINSKÝCH
Aktualita věnovaná sbírkám asijského umění Národní galerie a Náprstkova muzea i problému trvalé expozice. Upozorňuje na znovuotevření expozice orientálního umění Národní galerie v Paláci Kinských v Praze.
… Orientální umění nemá v Praze zrovna ustláno na růžích. A přestože v našem městě sídlí obě veřejné instituce, které mají v České republice sběr a vystavování artefaktů z Asie na starosti, otázka stálé expozice visí jakoby stále na vážkách. Přitom kvalita našich sbírek, zejména čínského a japonského umění, je na evropské úrovni. … celý článek
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
FOTOGRAFIE A FILM
MEZINÁRODNÍ FILMOVÝ FESTIVAL 2017
52. ročník filmového festival opět zaplnil centrum Karlových Varů. Kromě stovek fanoušků filmových novinek a celebrit se objevilo ještě větší množství turistů.
… Začátek prázdnin a dva státní svátky přilákají do festivalových Varů spoustu tuzemských dovolenkářů, především rodin s dětmi. První týden července je snad jediným obdobím roku, kdy v lázeňské zóně mezi hotely Thermal a Pupp převládá mezi jazyky čeština … fotoreportáž
NÁVRAT DO SNU A VZPOMÍNEK
Výstava pozapomenutého fotografa Ferdinanda Bučiny (1909-1994) a jeho fotografií z horňácké obce Javorník v době nacistické okupace se konala v pražském Ateliéru Josefa Sudka.
… Když mu v roce 1936 rodiče rozmluvili svatební cestu do Bolívie, vydal se s manželkou na Podkarpatskou Rus a nasnímaný materiál ihned publikoval v časopisech Ahoj, Ozvěny domova i světa a Čs. filmovém týdeníku. V letech 1937-1942 ho uhranul vesnický život na Slovácku … celý článek
OSTŘE SLEDOVANÝ MENZEL
K 50. výročí premiéry slavného filmu Ostře sledované vlaky, který natočil Jiří Menzel podle předlohy Bohumila Hrabala připravilo Národní technické muzeum v Praze výstavu.
… Na vykulený výraz mladíčka Miloše Hrmy v podání Václava Neckáře nelze zapomenout. Scéna, v níž výpravčí Hubička (Josef Somr) ve stylu hry “vadí nevadí” razítkuje na úředním stole holou zadnici Zdeničky Svaté, hrané s nádhernou naivitou Jitkou Zelenohorskou, obletěla celý svět … celý článek
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
OSTATNÍ
ARCHEOLOGIE
ZÁCHRANA PAMÁTEK V TROPICKÝCH LESÍCH
Pojednání o problémech ohrožení architektonických památek v tropech působením přírodních fyzikálních faktorů, zejména hmotností velkých stromů.
… Povrch kamenů postupně mechanicky a chemicky nahlodávají drobní nepřátelé: voda, houby, mechy, hmyz, ptáci, drobní savci i jejich exkrementy. Celou strukturu kamenné stavby však může rozrušit jen „velká“ fyzika: síla kořenů velkých stromů, prorůstajících stavbou, a síla gravitace, znásobená hmotností stromů při jejich pádu. … celý článek
TAJUPLNÁ MÍSTA ZEMĚ
Tento starší avšak stále aktuální článek je racionálně vedenou diskusí s výplody tzv. spekulativní literatury či „záhadologie“. Pojednává o problémech kolem Atlantidy, obrazců planiny Nazca, megalitů i teorie dutosvěta.
… svět myšlenkových konstrukcí, založených na postulátu, že všechno je jinak, než se učí ve škole, že moderní věda námi manipuluje, zastírá své neznalosti a zamlčuje moudrosti předávané starými civilizacemi? Svět vytržených citátů a překroucených polopravd … celý článek
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
MUZEJNICTVÍ
PRACH JSI A V PRACH SE … NEOBRÁTÍŠ!
Esej či krátké zamyšlení o dějinách, paměti, sběratelství a výstavnictví. A vlastně o relativitě a pomíjivosti všeho, kromě myšlenek, opravovaných památek a sbírkových předmětů.
… Pro další generace je smysl činů jejich předků stále zastřenější. Vzpomeňme, kolik starých říší a civilizací zaniklo, jak málo toho o nich dnes víme a jak málo hmotných památek po některých zůstalo. Opravdu to tak musí být? Je smyslem lidských dějin být propadlištěm času? … celý článek
≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈ ≈
OPERA
MET A GLASSŮV ACHNATON
Článek o sezóně operních představení v newyorské Metropolitní opeře, jejich přenosech do českých kin. Recenze strhující inscenace opery Achnaton skladatele Philipa Glasse.
… Vysoké nároky klade dílo i na zpěváky, ať už to jsou velmi pomalé ceremoniální pohyby (většina představení) anebo opakovaný zpěv jednotlivých slabik ve staroegyptštině, klasické hebrejštině a akkadštině … celý článek
DIVADLOFILMHUDBALITERATURAVÝTVARNÉ UMĚNÍ
Výtvarné umění, Film, Reflexe 19. listopadu 2020
Myslet svět skrze vodu: Setkání s čínskou malbou a filmem
Čínský film i malba nabízejí možnost vodu nejen tematizovat, ale užívat ji i jako médium myšlení. Co může běžné euroatlantické divačce či diváku přinést to, když bude myslet jemu známý svět skrze vodu?
Výtvarné umění, Retrospekty 15. října 2020
Kdo se odváží do jeskyně erotu Evy Švankmajerové?
Eva Švankmajerová vystavovala po celém světě a její dílo bývá zařazováno do nejvýznamnějších surrealistických antologií. Dvacátého října je to patnáct let od jejího úmrtí – na čem stojí základy její tvorby a proč by nás měla zajímat?
Výtvarné umění, Reflexe 18. června 2020
Kouzlo minimalismu pochopili Dánové už dávno
Dánové jsou pověstní citem pro design. Umělci postupně zaplnili minimalistické domovy předměty, které se staly ikonickými, a zároveň postupně upírali více pozornosti na veřejný prostor. A ve všech odvětvích designu začíná hrát v Dánsku hlavní roli ekologická zodpovědnost.
Výtvarné umění, Reflexe 28. května 2020
Panelové sídliště: příběh utváření tužeb socialistické modernity
Sídliště byla po roce 1989 vnímána jako jeden z excesů minulého režimu. V posledních deseti letech se ale ručička vychýlila opačným směrem. V historii sídlištní výstavby můžeme číst, jak se přetvářel vztah mezi jedincem a prací, časem a naplněním jeho tužeb.
Výtvarné umění, Retrospekty 16. dubna 2020
Umění vykročit z osamělosti
Americká designérka Bailey Tatum vytvořila projekt Edward Hopper’s Millennials, který nabízí srovnání uměleckého světa Edwarda Hoppera se světem mileniálů. Na jeho plátnech vidíme osamělé postavy pohroužené do sebe, nevnímající svět kolem ani druhé.
Výtvarné umění, Retrospekty 26. března 2020
Bible z konce století
Na konci 19. století vzniká široká škála obrazů odrážejících extatické prožitky a sexuální deviace, stylizovaných autoportrétů, ale i zjednodušených grafik a zdobných secesních obrazů. Všem je společné jedno: vztah k biblické tradici.
Výtvarné umění, Recenze 13. února 2020
Opravdovou svobodu najdeš poslepu
Když se Švankmajerovi kvůli cenzurním a jiným tlakům začali v sedmdesátých letech čím dál častěji uchylovat do svého domu na Šumavě, jednu z jeho místností proměnili v takzvanou kunstkomoru. Výstavu v drážďanském Kunsthalle v Lipsiusbau s názvem Move little hands… „Move!“ lze právě jako takový dočasný „umělecký kumbál“ vnímat.
Výtvarné umění, Reflexe 11. února 2020
Za hranice všedního světa
Konec loňského listopadu se nesl v duchu končícího Benátského bienále. Padesátý osmý ročník byl zaštítěn kontroverzním výrokem May You Live In Interesting Times. Hlavní kurátor Ralph Rugoff jej vybral pod příslibem otevřenosti a kritičnosti, která by měla výstavě dominovat.
Výtvarné umění, Recenze 27. ledna 2020
Výročí se rýmuje s kýč
K třicátému výročí sametové revoluce bylo v Praze uspořádáno mnoho akcí a výstav, ale málokteré dokázaly přinést i nový kritický pohled. Obrazy konců dějin překračují patetické vzpomínání a představují nám období transformace v jeho hlubších kontinuitách.
Reflexe, Výtvarné umění 2. prosince 2019
Dost bylo kupky
Pohled z tramvaje přes Vltavu začíná být poměrně monotónní. Prakticky si můžete házet korunou, které známé jméno tam zrovna uvidíte: momentálně visí Kupka, před ním vévodil pohledu na Sovovy mlýny červenobílý Picasso.
Retrospekty, Výtvarné umění 16. května 2019
Básnická duše avantgardního malíře
Národní galerie otevřela rozsáhlou retrospektivu Josefa Šímy, a to s důrazem na jeho působení ve Vysoké hře. Nakladatelství Malvern zároveň k tomuto tématu vydalo kompletní soubor časopisu Le Grand Jeu v českém překladu.
Reflexe, Výtvarné umění 7. února 2019
Lost in bruselská secese
Město, kde si koupíte tři knížky francouzských klasiků levněji než hrnek svařáku a kde můžete ráno začít kávou v historické budově rozhlasu, odpoledne si zajít na konferenci o českých překladech a na výstavu o protestních plakátech a den zakončíte třeba taneční performancí o ruských baletech.
Recenze, Výtvarné umění 28. ledna 2019
Stručný příběh jednoho setkání
V doznívajícím nadšení z Kupkovy retrospektivy ve Valdštejnské jízdárně nebo aktuálnější výstavy o Janu Palachovi by mohl pozornosti nechtěně uniknoutArthur Jafa v Rudolfinu. Výstava nazvaná Cyklus absolutně nepravděpodobných, ale mimořádných setkání je součástí jeho evropského turné.
Kdy se sloup vrátí na své místo?
Letos 3. listopadu jsme si již po sto prvé připomněli ostudné výročí vandalského činu z roku 1918 – zničení unikátní barokní památky mimořádné duchovní, historické a umělecké hodnoty, kterou byl pražský mariánský sloup od Jana Jiřího Bendla. Přes téměř třicetileté obětavé úsilí mnoha osobností obnovený mariánský sloup na Staroměstském náměstí dosud nestojí. Co je toho příčinou a kdy se sloup vrátí na své místo?
Obr. 1. Kopie torza sochy Panny Marie na lodi s dokončenými stavebními díly mariánského sloupu, kotvící pod klášterem křižovníků u Karlova mostu, foto Martin Frouz
Původ a ikonografie mariánského sloupu v Praze
Nahlédněme krátce do dějin pro porozumění nejen umělecko-historické hodnotě, ale i duchovnímu významu pražského mariánského sloupu. Podle raně středověké legendy se apoštolu sv. Jakubovi Staršímu zjevila Panna Maria na sloupu na břehu řeky Ebro, kde stojí dnešní bazilika Nuestra Señora del Pilar v Zaragoze. První novodobý mariánský sloup byl z rozhodnutí papeže Pavla V. postaven roku 1614 na pahorku Esquilin v Římě naproti bazilice Santa Maria Maggiore. Dřík sloupu s korintskou hlavicí, nesoucí bronzovou sochu madony, pochází z antické Maxentiovy baziliky. Římský sloup, projektovaný vynikajícím architektem raného baroka Carlem Madernem, se stal ideovým vzorem prvních záalpských mariánských sloupů. Na pokyn vévody Maxmiliána I. Bavorského byl roku 1638 vybudován mariánský sloup v Mnichově na poděkování za ochranu města v době třicetileté války. Z podobného důvodu rozhodl roku 1646 císař Ferdinand III. o postavení mariánského sloupu ve Vídni.
Obr. 2. Mariánský sloup na náměstí Marienplatz v Mnichově z roku 1638 (pozlacená bronzová socha madony 1593, Hubert Gerhard)
Obr. 3. Mariánský sloup z náměstí Am Hof ve Vídni (1646, Johann Jacob Pock) byl roku 1667 nahrazen sloupem bronzovým a přenesen do Wernsteinu am Inn
Motivem vzniku mariánského sloupu Praze byly dramatické události na sklonku třicetileté války. V létě 1648, v době závěrečné fáze jednání o vestfálském míru, pronikla švédská vojska pomocí zrady jednoho z císařských důstojníků na Hradčany a Malou Stranu a oblehla městské části na pravém břehu Vltavy. Město odolalo více něž tříměsíčnímu obléhání přesilou tří švédských armád díky obranné strategii Rudolfa hraběte Colloredo-Wallsee a statečnosti pražských měšťanů a studentů klementinské koleje. Za heroickou obranu proti Švédům císař polepšil erb Starého Města, tj. vložil do něj obrněnou paži držící stříbrný meč – motiv, který je zachován v současném městském znaku Prahy. Položení základního kamene mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v roce 1650 bylo aktem poděkování Panně Marii za uhájení města před obléhateli. Dokazuje to původní latinský nápis, který usvědčuje z neznalosti všechny, kteří dnes tvrdí něco odlišného.
Ikonografickým vzorem mariánského sloupu v Praze, jehož architekt je neznám, byly o málo starší sloupy v Mnichově a ve Vídni. Autorem plastické výzdoby je Jan Jiří Bendl, umělec italského školení a přední osobnost raně barokního sochařství v českých zemích 17. století. Na vrchol sloupu byla vyzdvižena Immaculata, tj. Panna Maria v podobě apokalyptické ženy s rozpuštěnými vlasy, nesoucí kolem hlavy aureolu dvanácti hvězd a stojící na hlavě draka. Na čtyřech nárožích soklech stály čtyři sousoší andělů, symbolizující čtyři kardinální ctnosti (moudrost, spravedlnost, statečnost a mírnost) přemáhající alegoricky zpodobené čtyři síly zla (hlad, mor, válka, hereze). Vnitřní prostor základny mezi sokly získal funkci sanktuária, uchovávajícího vzácnou gotickou deskovou malbu Panny Marie Rynecké, pocházející z doby kolem roku 1420. Milostný obraz, před kterým Pražané v roce 1648 prosili za ochranu města při obléhání, byl nadále uctíván každou sobotu obřadem s procesím od Týnského chrámu.
Obr. 4. Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze na historické fotografii, pohled k Týnské ulici
Obr. 5. Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze na historické fotografii, pohled k Celetné ulici
Tradice mariánských sloupů v zemích Koruny české
Budování mariánských sloupů se stalo typickým projevem středoevropské barokní kultury v druhé polovině 17. století a ve století následujícím. Z Prahy se postupně šířilo do ostatních českých, moravských a slezských měst. Roku 1673 vytvořil Jan Jiří Bendl pro město Louny redukovanou variantu pražského mariánského sloupu bez nárožních sousoší s anděly. Sochy Panny Marie nabývaly vedle Immaculaty také podobu dalších ikonografických typů – Assumpty, piety a rozličných milostných madon. Bohorodička bývala uctívána jako ochránkyně nejen před hrůzami války, ale také před nebezpečím moru. Po velkých morových epidemiích v letech 1679-80 a 1713 následovaly velké vlny výstavby mariánských sloupů, které se staly duchovními centry barokních měst a urbanistickými dominantami jejich náměstí. Vedle sloupů mariánského zasvěcení byly v menší míře budovány také trojiční a světecké sloupy.
Roku 1689 byl postaven na dnešním náměstí Svobody v Brně mariánský morový sloup se sochou Assumpty, tj. madonou s aureolou kolem celého těla, držící v náručí dítě a zašlapující do země hlavu draka. Během první poloviny 18. století vznikly v zemích Koruny české desítky mariánských sloupů vysoké umělecké hodnoty se sochařskou výzdobou od nejlepších umělců své doby. Jako příklady uveďme Broumov (1706, J. Brokoff), Kutnou Horu (1715, F. Baugut), Český Krumlov (1716, M.V. Jäckel), Moravskou Třebovou (1718, J. Sturmer), Olomouc – Dolní náměstí (1724, J. Sturmer, T. Schütz), Jaroměř (1726, M.B. Braun), Poličku (1731, F.J. Pacák), Uničov (1743, J.G.A. Heinz, S. Tischler). V téže době vznikl na území Prahy i druhý mariánský sloup vynikající kvality, a to na Hradčanském náměstí (1726, F.M. Brokoff, F.I. Weiss). Protějškem umělecky excelentních a nákladných realizací se staly skrovnější sloupy, vznikající v městečkách a obcích, často jako redukované varianty náročnějších vzorů.
Obr. 6. Mariánský sloup na Dolním náměstí v Olomouci (1724, Jan Sturmer, Tobias Schütz)
Obr. 7. Mariánský sloup v Šultysově ulici v Kutné Hoře (1715, František Baugut)
Dramatický byl osud mariánského sloup v Moravské Ostravě, postaveném roku 1702 podle pražského vzoru na Ringplatzu, dnešním Masarykově náměstí. Sochu Panny Marie Immaculaty vytvořil Johaness Hyacint Zelander, původní sochy na soklech byly v době rokoka nahrazeny dekorativními vázami od Matěje Žídka. Komunistický režim nechal sloup odstranit a nahradit sochou milicionáře. Rozebrané díly sloupu byly uloženy v zámeckém parku v Kravařích, kde se jich část ztratila. Po pádu komunismu byl sloup roku 1992 obnoven v rámci celkové rekonstrukce náměstí a chybějící části doplněny. Případ mariánského sloupu v Ostravě dokazuje, že rekonstrukce poničené barokní památky na původním místě je možná, setká-li se idea obnovy s porozuměním u samosprávy města, která záměr buď sama podpoří, nebo mu alespoň neklade překážky.
Zničení pražského sloupu a snahy o jeho obnovu
Pražský mariánský sloup byl zničen zfanatizovaným davem, vracejícím se 3. listopadu 1918 večer z manifestace na Bílé Hoře. Byl svržen jeden ze čtyř andělů, na jeho sokl postaven hasičský žebřík a uvázána smyčka kolem sloupu. Pískovcový sloup se po rozhoupání zřítil a rozlomil na několik částí. Socha madony dopadla na záda na dlažbu, rozbila se na deset velkých kusů a odkutálela se jí hlava. Barbarskému činu, který vyprovokoval pražský anarchokomunista Franta Sauer, se těsně předtím marně pokusili zabránit tři členové Národního výboru československého. Úmyslu davu pokračovat ničením soch na Karlově mostě zamezilo teprve přivolané četnictvo a vojsko. Událost vyvolala početné protesty na Moravě, na Slovensku i v Sudetech a byla odsouzena řadou osobností z uměleckých, literárních a univerzitních kruhů.
Obr. 8. Gotická desková malba Panny Marie Rynecké (kolem 1420) je nyní uctívána v chrámu Panny Marie před Týnem
Obr. 9. Kopie zničené sochy Immaculaty od sochaře Petra Váni čeká na svůj návrat před jižním portálem Týnského chrámu
Ihned po zničení mariánského sloupu se projevila vůle věřících po jeho obnovení a byly pořádány finanční sbírky na tento účel. Politické ovzduší první republiky, válečná doba ani komunistický režim úmyslu nepřály, touha po obnově sloupu však přetrvala. Zcela novou energii získal záměr roku 1990 založením Společnosti pro obnovu mariánského sloupu, jejímž odborným garantem se stal erudovaný restaurátor, akademický sochař Jan Bradna. Roku 1995 byla vyhlášena celonárodní sbírka a o dva roky později zahájeny kamenické práce na obnově sloupu. Realizací projektu byl pověřen akademický sochař Petr Váňa, který pro tento účel založil se svým bratrem Tomášem a dalšími společníky kamenosochařskou huť. Podle modelu původní Bendlovy madony, zhotoveného sochaři M. Krátkým a K. Kronychem, vytesal Petr Váňa v letech 2000-02 věrnou kopii sochy z božanovského pískovce, která byla provizorně osazena na ocelový pilíř před jižním portálem Týnského chrámu. V roce 2001 vysekala kamenosochařská huť z bloku narůžovělého indického pískovce šestimetrový dřík sloupu a prozatímně jej umístila v zahradě nemocnice sester boromejek pod Petřínem. Architektonické prvky sloupu byly vytesány z různých druhů pískovce s výjimkou sanktuária, které bylo ze statických důvodů zhotoveno z mrákotínské žuly.
Vedení hlavního města záměr obnovy mariánského sloupu schválilo v roce 2013 a uzavřelo se Společností smlouvu o jeho provedení. Praha se přitom nezavázala k žádnému finančnímu příspěvku, sloup měl být darem městu od Společnosti a jejích mecenášů. Petr Váňa se svou kamenosochařskou hutí pracoval po dobu více než dvaceti let bez nároku na honorář. Na pískovcové bloky základny sloupu přispělo 15 českých a moravských měst, ve kterých stojí mariánské sloupy, česká misie v Chicagu a italské město Vitorchiano, další materiál, jeho doprava a jiné náklady byly hrazeny z mecenášských darů a z výnosů sbírky. Postup prací byl naplánován tak, aby sloup mohl být osazen ke 100. výročí svého stržení v roce 2018. Navzdory tomu, že v červnu 2017 vydal stavební úřad potřebné územní rozhodnutí, nové zastupitelstvo změnilo v září téhož roku názor a osazení sloupu zabránilo. Na místě sloupu na Staroměstském náměstí tak zůstává holá dlažba, občas zastavovaná stánky trhovců. Předsudky zatím vítězí nad ideálem, politická krátkozrakost nad nezištnou velkorysostí a hlas politiků nad hlasem umělců.
Obr. 10. Melchior Küssel: Mariánský sloup v Praze jako duchovní střed Evropy (1661, mědirytina)
Proč má být sloup obnoven
Mariánský sloup se sochou Immaculaty od Jana Jiří Bendla plnil historickou úlohu společenského a duchovního středu Starého Města pražského po dobu bezmála 300 let. Byl navíc urbanistickou dominantou ve vztahu k ostatním historickým stavbám na Staroměstském náměstí i při vzdálených pohledech z hlavních komunikací, ústících do náměstí. V neposlední řadě byl také gnómónem, určujícím pražský sluneční čas dopadem svého stínu na čáru místního poledníku, dosud vyznačenou v dlažbě. Nelze však opomenout ani národní a celoevropský kulturně-historický kontext pražského sloupu. Metaforicky jej můžeme vnímat jako kmen vzrostlého stromu, jehož hlavní tři kořeny se nazývají Řím, Mnichov a Vídeň a jehož větvemi jsou Louny, Jaroměř, Kutná Hora, Polička, Brno, Olomouc, Ostrava a desítky dalších měst v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sloup nejen na náměstí patří, ale současně ukazuje nám, kam patříme my.
Roku 1661 vytvořil augsburský rytec Melchior Küssel podle kresby Karla Škréty umělecky brilantní mědirytinu s bohatým alegorickým obsahem, vztahující se k pražskému mariánskému sloupu. Vznikl tak grafický list, v němž se symbolicky spojuje dílo největšího českého raně barokního sochaře a nejvýznamnějšího malíře téže doby. Je na něm zobrazen pražský sloup a zástupy lidí v různých koutech Evropy, kteří společně se zástupy svatých na oblacích obracejí své zraky k Panně Marii na jeho vrcholu. Čechy jsou středem Evropy, Praha středem Čech a sloup středem Prahy. Mariánský sloup je zde představován nejen jako duchovní střed Evropy, ale současně též jako vertikála spojující zemi a nebe, sféru fyzického bytí s bytím duchovním a časný život s životem věčným. Tato skutečnost je vůbec nejdůležitějším důvodem, proč vrátit sloup na své místo.
Prodej, rezervace a storno vstupenek